Než jsem vůbec tušila, že něco jako finanční poradenství existuje.
Už na základní škole byla matematika jediný předmět, který mi šel tak nějak přirozeně. A asi není náhoda, že mě snad každá matikářka měla ráda. Měla to totiž jednoduché – nemusela se se mnou moc trápit.
Tehdy jsem ale vůbec netušila, že právě tahle záliba v číslech jednou ovlivní mou profesní cestu.
Kdybyste se mě před pár lety zeptali, jestli budu dělat finanční poradenství, nejspíš bych se zasmála.
Vyrostla jsem totiž v prostředí, kde se bankám, pojišťovnám i finančním poradcům spíš nevěřilo. Měla jsem zažité stejné stereotypy jako spousta lidí dnes. A právě proto jsem dlouho věřila, že tohle je práce, kterou bych nikdy dělat nechtěla.
Pak jsem dostala příležitost poznat tenhle obor z druhé strany.
A zjistila jsem, že všechno, co jsem si o něm myslela, bylo jinak.
Ve skutečnosti totiž nejde o produkty. Jde o lidi.
O jejich sny, obavy, plány a rozhodnutí. Finance nejsou cíl. Jsou prostředek. Prostředek k vlastnímu bydlení, cestování, rodině, podnikání nebo prostě ke klidnějšímu životu.
Možná právě proto dnes svou práci dělám jinak. Sama jsem totiž byla člověkem, který měl vůči tomuto oboru spoustu pochybností. A slíbila jsem si, že pokud ji někdy budu dělat, budu ji dělat tak, abych se za každé doporučení mohla postavit i za deset let.
Chci být finanční poradkyní, které bych sama před pár lety věřila.
Na téhle práci mě baví hlavně jedna věc – být součástí lidských příběhů.
Poznat člověka, pochopit, kam chce dojít, a pomoct mu udělat pár správných rozhodnutí, která možná dnes vypadají nenápadně, ale za deset nebo dvacet let mohou změnit obrovský kus jeho života.
Na téhle práci jsem si vytvořila jednu malou závislost.
Vidět, jak se díky několika správným rozhodnutím postupně mění něčí život.
Protože velké změny nevznikají přes noc. Vznikají díky spoustě malých správných rozhodnutí. A přesně s těmi svým klientům pomáhám.